Archiv pro kategorii ‘starý, zatuchlý věci’

Wanastowi Vjeci-Otevři oči

Probuzená – ranní slunce všechno hojí
osamělá – už se bojí
nevidomá – padlou rosu rukou hladí
rozpálená – sebe svádí

Roztoužená – celý svět ji v očích hoří
malá žena sama v moři
Rozbouřená víla na ulicích tančí
narozená z mořské pěny

Otevři oči, koukám na Tebe
Držím Tvou ruku – nepustím
Roztáhni křídla, poleť do nebe
Já vedle Tebe poletím

Nedotčená – tuší, že se někdo zjeví
provoněná – zatím neví
odsouzená světem dotyků a vůní
nedočkavá – neodpoví

Roztoužená – celý svět ji v očích hoří
malá žena sama v moři
Rozbouřená víla na ulících tančí
narozená z mořské pěny

Otevři oči, koukám na Tebe
Držím Tvou ruku – nepustím
Roztáhni křídla, poleť do nebe
Já vedle Tebe poletím

Odhodlaná – stále hledá vodu živou
zasnoubená v říši divů
Roztančená – kroky hladí skálu křivou
proměněná v jasnozřivou

Otevři oči, koukám na Tebe – na Tebe
Držím Tvou ruku – nepustím
Roztáhni křídla, poleť do nebe – do nebe
Já vedle Tebe poletím

Otevři oči, koukám na Tebe – na Tebe
Cítím Tvou ruku – nepustím
Roztáhni křídla, poleť do nebe – do nebe
Já vedle Tebe poletím

Wanastowi Vjeci-Nahá

Najednou lítaš nad vodou
ne náhodou a včera si se chvěla
s naladou mizíš oblohou
všude barvy sou splývaj naše těla
Přilítnou broučci s podkovou
svítí lucernou, moucha pracky zvedá
P.B.Ch. s rybou kouzelnou
hlídá pod tebou vědí co je třeba

Seš motýl, zkoušíš projít tmou – budeš nahá
s tou rybou kouzel plout ve dvou – budeš nahá

Andělé svícny pozvednou
světlo proudí tmou – týdnů 333
cesty jdou, ústí v jedinou,
končí nirvánou láska břehy zvedá
Znamení dogy s kočičkou
v kýbli s bublinou díra v sýru touží
do peří bílou ponorkou
letíš spirálou, prstem v louži kroužíš

Bublinu v kýbli nech si zdát a buď nahá
s kobylkou v travě budeš spát taky nahá
s hlemýžděm založ novej stat a buď nahá
tvůj had a skřítek tě má rád když si nahá

Bublinu v kýbli nech si zdát a buď nahá
s kobylkou v travě budeš spát taky nahá
Už víš, že sex a prachy lžou když si nahá
kytky ti vlasy provlíknou, když si nahá

Přilítnou broučci s podkovou
svítí lucernou, moucha pracky zvedá
P.B.Ch. s rybou kouzelnou
hlída pod tebou – vědí co je třeba
Andělé svícny pozvednou
světlo proudí tmou – týdnů 333
cesty jdou, ústí v jedinou,
končí nirvánou láska břehy zvedá jó jó!!!

Wanastowi Vjeci-Kočárek

Byl jsem malý prase – už je to pár let, kartáčkem na zuby utíral si zadek
Máma měla panenku, rozbil jsem jí hlavu kladívkem
Ségra měla bárbínu, svlíkal sem jí šatičky
Chtěl jsem jí spravit kočárek a propích jsem si ruku
Tak proč to děláš nůžkama ty pitomej – pitomej kluku kluku kluku
Fingoval jsem sebevraždu – rybička a kečup
Dle tátový historky vo chlápcích v Monte Carlu
Čůral jsem dolů z okna, ze druhýho patra, někdo si zas myslel, že tu zkouším lítat – cvak
Chtěl jsem jí spravit kočárek a propích jsem si ruku
Tak proč to děláš nůžkama ty pitomej – pitomej kluku kluku kluku
Zapálil jsem světlík na štědrý dopoledne, když jsou doma sami, to nesměj dělat děti
Když mě ségra štvala, kop jsem jí do břicha
A to se vůbec nesmí, můj dědeček mě tříská -je hodnej
Chtěl jsem jí spravit kočárek a propích jsem si ruku
Tak proč to děláš nůžkama ty blbej pitomej blbej kluku kluku kluku kluku kluku
Kluku kluku kluku kluku kluku – cvak
Sestřenice Eva, za ucho mě tahá, v kočárku si sedí – ta je ještě malá
Malá malá malá sestřenice Eva malá malá malá je ještě maláje malá malá malá malá malá
Malá malá malá je eště malá je eště malá je eště malá je eště malá je eště maláje eště malá
Je eště malá
Dopoledne…

Lucie-Amerika

Amerika

Nandej mi do hlavy tvý brouky
A Bůh nám seber beznaděj
V duši zbylo světlo z jedný holky
Tak mi teď za to vynadej

Zima a promarněný touhy
Do vrásek stromů padá déšť
Zbejvaj roky asi né moc dlouhý
Do vlasů mi zabroukej … pá pa pá pá

Na obloze křídla tažnejch ptáků
Tak už na svý bráchy zavolej
Na tváře ti padaj slzy z mraků
A bůh nám sebral beznaděj

V duši zbylo světlo z jedný holky
Do vrásek stromů padá déšť
Poslední dny, hodiny a roky
Do vlasů ti zabroukám … pá pa pá pá

Lucie-Panic

Panic

Jsem skoro panic – není to lehký,
nešel bych za nic do nějaký děvky.
Jedině ty jsi stvoření křehký -
víla, kterou stvořil jsem si v hlavě
abych o ní mohl mluvit před klukama
Co s ní dělám – je udýchaná,
je pořád se mnou -zamilovaná
Kluci všechno sežerou mi z ruky zobou -
nafouk jsem jim hlavy
ó to mě baví i když jsem panic a to mě trápí
kdy už to bude – půjdu se opít o óó
Vždyť jich znám tuny, moderních slečen
za čtyři rumy – byl bych jim vděčen
ale to není to co tady hledám
mojí víle z vyšších sfér se
žádná nevyrovná nic jim nedám
i když jsem panic
i když to bolí, tak ani za nic
to za to stojí – klapoty sanic – oóó ….
Ptali se mě jestli jsem už něco měl s nějakou holkou
a já jim řek, že jasně
ptali se mě kolik jsem jich snažil poznat
a já jim řek, že spousty
ptali se mě co jsem s nima dělal
a já jim řek, že úplně všechno
řekli mi: Tak to už jseš teda velkej chlap
a já jim řek, no jasně
Jsem skoro panic – není to lehký,
nešel bych za nic do nějaký děvky.
Když ty jsi jiná – neokoukaná
jsi pořád se mnou – zamilovaná
Jsem skoro panic – není to lehký,
nešel bych za nic do nějaký děvky.
Když ty jsi jiná – neokoukaná
jsi pořád se mnou – zamilovaná