Na světě je spousta věcí skvělejch a spousta věcí je děsivejch.
Toť moudro pro dnešní večer. (Není mi třináct a nemám placatou kšiltovku a linky jak medvídek mýval.)
Mám strach.
Ještě štěstí, že se na Silvestra nic nestalo.
Je to jiný. A lepší. A první. (Tenhle příspěvek/blog.) -můžu tady vložit speciální znak, takže „moje θ má ráda tělo ψ, χ χ χ. A co na to pan Τ, je mu to u Πχ?“
To je zvláštní, původně jsme ten titulek zamýšlela jen tak, ale malej chlapec taky vidí, slyší, cítí.. A dokonce ve stejným pořádí :) Podvědomí no.
Nejsem jsi jistá, ale ráda bych. Asi chci moc. Kdo chce moc, nemá nic.
A láska a krása týhle kapely se mi nezdá :) Třeba koncert zažiju v momentální sestavě. Možná, možná, možná.
Stejně ještě nemám vymyšlenou nějakou vyloženě originální sebevraždu ;)
Nechci se vracet. Nechci zase nějaký nároky náročný pitomý. Precizní čtenářský deník, uklizeno, upraveno. Radši bych Dobrý hostinec – kuře na paprice. Ah, uhm, uh. Půlkou zhřeším během zítřejšího oběda. Ale vrátit se musím, škola, trénink, povinnosti, problémy, hádky, noci s otevřenejma očima, chutě, přemlouvání, bezmoc, polygamie :D
A jistota nikde. Chci ji k narozeninám.
A řidičák, saunu, koně a úspěšnou budoucnost.
Někdo říká život je píča, že ;)
V Alpách bude zima.
Prostě se mi jenom stýská a bojím se.
Jeremiáši? .. a jak je to dál, bohužel všechno platí.
Brouci a pavouci náhle mění směr. A had leze z díry. Vystrkuje kšíry.
Nechci konec sezóny.






























