Už o tom nesmím mluvit, protože to Míru štve.
Pořád Ti to leží v žaludku, co, blbečku Šmachová.
Nasypala jsem k želvě asi půl flašky sušenejch rybiček, protože mě už sralo, jak se mlátí pokaždý, když procházím okolo, o sklo akvária.
Dneska jsem Mírovi koupila něco k jeho velikým narozeninám a zítra koupím ještě něco veskrze podobného.
Už se mi nějak stýská, možná to je tím, že nic nedělám. A možná taky tím, že jsem si vzpomněla na tu noc, když jsme hlídali, spali na tom propadacím gauči v obýváku a pili víno. Vlastně je to už tak rok, co jsme zase hlídali děti o plese.
Co mám dělat? Jsem mladá, trapná a nudná.
Anti aging efekt mi teď připadá jako pěkná sračka. Chci něco pro aging. Sciece fiction literárně řečeno stroj času, poeticky řečeno „býti vězněn vlastního mladého těla“.
Dneska jsem si koupila fialový kalhoty, co stály 25% původní ceny.
A taky jsem opět přišla na to, že co je na Threadless pěkného, je na Threadless vyprodané ve velikosti S, případně i M. Tak jsem si ty hrochy nakreslila na tričko, co bylo stejně na vyhození. Akorát to moc nešlo. Takže vypadají jako prasata. Na doma dobrý :D

To už podruhé tento týden, co jsem místo maturovat přečetla masturbovat.
Prostě se snažím dělat věci příjemnější?
V rámci těch obrázků.
Vánoce, reklama na Moiru a podobně, máma sice nadávala, že jí to dělá špeky, ale ona stejně nadává na všechno :)

Značkové podvlíkačky, všichni v tom vypadáme jak debilové :)

Dobře, udělala jsem z nás debily :)

Lavina nad Passo Tonale :)

Pohled z ledovce, pohled pro bohy :)

Kočka, co byla Matylda s flekama, akorát se chovala naopak. A pak tam měli úplně tu samou, ta měla sice dlouhý chlupy, ale už to byla trochu odtažitější k cizím lidem :)

Dneska byla krutopřísná sněhová kalamita, na dálnici ve směru z MB do MH bylo asi 25 aut v úseku tak 3 km ve skupinkách 1-4. Směrem do mírného kopce, teplota kolem nuly, sníh a vítr. Byly tam takový velký mokrý sněhový jazyky. Policajti běhali sprintem od jednoho k druhému. Nejlepší byl pán, co vyjel kopeček a elegantně, zpomalen cestou hlubokým sněhem, zaparkoval svého superba po patnácti metrech ve stromě, seděl tam a koukal, měli jsme skoro chuť mu zamávat, jak tam seděl nahoře :)
Opravdu bylo zvláštní, že ty auta pokračovaly tak dlouho. Jedna bouračka, 100 metrů druhá, pak další, pak 500 metrů, pak zase auto napříč, pak 300 metrů, tři auta v sobě..
My jsme na sněholedu tančili bez problémů, až po malé kolizi v kopci jsme nandávali jeden řetěz.
Máme se rádi, máme se fajn, nemusíš se vůbec báááát.
Priessnitz – Na Obloze. Dějí se věci.
Jsem narozená tu noc.. Co léto začíná. Snad bude letní nálada lepší než zimní, a letní nálada roku 2011 ještě třikrát.
Ještě musím pochválit ten jahodovej čaj.
Velký mokrý jazyky.
Zase to je o ničem.
Napsání článku mě občas uklidní.
Hmm. Tu me manques, mon amour.